Květy z Postřekova – příběh chodské keramiky a lidí, kteří jí dali tvář

Květy z Postřekova – příběh chodské keramiky a lidí, kteří jí dali tvář

Letošní pouť nabídla výstavu s názvem Květy z Postřekova, která návštěvníkům přiblížila často opomíjenou skutečnost, že na vzniku a rozvoji chodské keramiky se významnou měrou podíleli právě lidé z Postřekova.

Na výstavě bylo představeno patnáct především malířek, které zdobily chodskou keramiku. Ve skutečnosti jich však z Postřekova pocházelo více než čtyřicet. Přestože se výroba keramiky tradičně spojuje zejména se Ždánovem a Klenčím pod Čerchovem, právě do klenečských dílen docházely za prací desítky žen z Postřekova. Nejprve pracovaly u soukromých výrobců keramiky jako byli Míča, Čípa, Kuneš a další, později našly uplatnění v národním podniku Chodovia. Dá se proto bez nadsázky říct, že na jednom z nejznámějších symbolů Chodska mají Postřekovští svůj významný podíl.

Málokdo také ví, že takzvaná chodská keramika není zdaleka tak starou tradicí, jak by se mohlo zdát. Pokud bychom si prohlédli keramiku vyráběnou v Klenčí v období první republiky, jen stěží bychom v ní hledali dnešní typické motivy.

Zásadní zlom nastal až v roce 1932. Keramik František Míča, který přišel do Klenčí pod Čerchovem roku 1921 z moravského Kunštátu, hledal nový výtvarný styl, který by místní keramiku odlišil od ostatní produkce. Oslovil proto Marii Kreuzovou z Postřekova (od Krajců), aby podle jeho návrhů malovala ornamenty inspirované výšivkami chodských šátků. Právě tehdy vznikl základ dnes již charakteristického dekoru chodské keramiky. Známé motivy vlčích máků navrhl malíř Havlovic ze Strakonic, který u Františka Míči pracoval. Nový dekor měl ještě téhož roku velký úspěch na všesokolském sletu v Praze a rychle se rozšířil. Později jej převzali další výrobci keramiky i národní podnik Chodovia, kde se stal typickým znakem zdejší produkce.

Výstava návštěvníkům ukázala také vývoj tohoto řemesla. Prvním představeným malířem byl Jakub Frei od Rakousů, na jehož tvorbě bylo dobře patrné, jak se původní keramická výzdoba lišila od pozdějších, dnes již ikonických motivů.

Vedle samotných výrobků připomněla výstava především příběhy lidí, kteří za nimi stáli. Desítky žen z Postřekova docházely den co den do klenečských dílen, kde trpělivou a pečlivou ruční prací vytvářely ornamenty, které dnes považujeme za samozřejmou součást chodské tradice. Jejich jména často zůstávala ve stínu výrobců, přesto právě jejich zručnost dala chodské keramice její nezaměnitelnou podobu.

Výstava představila pouze část tohoto pozoruhodného příběhu. Věříme, že v připravovaném muzeu se podaří historii postřekovských malířek chodské keramiky představit ještě důstojněji. Naším přáním je vytvořit expozici, ve které by byla každá známá postřekovská malířka zastoupena alespoň jedním vlastnoručně malovaným výrobkem. Návštěvníci by tak mohli poznat nejen krásu chodské keramiky, ale především lidi, kteří jí dali její nezaměnitelnou podobu.

Velké poděkování patří všem malířkám a jejich rodinným příslušníkům, kteří nám ochotně zapůjčili nebo darovali keramiku pro tuto výstavu. Bez jejich vstřícnosti a důvěry by nebylo možné představit tak pestrý průřez tvorbou postřekovských malířů a malířek. Každý zapůjčený či darovaný předmět je cennou připomínkou šikovnosti našich předků a důležitou součástí historie Postřekova. Poděkování patří také Aleši Krulíkovskému a zaměstnancům obecního úřadu za pomoc s přípravou výstavy.

Protože se výstava setkala s mimořádným zájmem návštěvníků, rozhodli jsme se ji ponechat přístupnou až do konání Chodských slavností. Zájemci si ji mohou prohlédnout v úředních hodinách obecního úřadu nebo po předchozí telefonické domluvě.

Jiří Knížek, 2. místostarosta

Foto: Vernisáž výstavy

(Autor: Jiří Vidman)

Jaroslava Sokolová