Kroje

Rukávcový kroj 

Kroj určený pro slavnostní příležitosti, který vznikl až kolem roku 1910 s příchodem nových moderních materiálů a inspirováním se u kroje Dolního Chodska a zřejmě i trochu v sousedním Německu.

Jedná se o slavnostní kroj, který se nosí během bálové sezóny a masopustu, a má ho každá žena doma v několika kombinacích. Žena se do něj nemůže obléknout sama, vždycky potřebuje asistenci.

Nosí se od malých holčiček až po ženy v produktivním věku bez ohledu na stav. 

Barva sukně může být červená, růžová, bílá, žlutá, meruňková a jim podobné dámské barvy a to jak jednobarevné, tak i se vzorem. A podle sukně se potom za použití speciálního klíče ladí zbytek kroje (fěrtuch-tedy zástěrka, šátek a pantl).

Tři nejhlavnější součásti kroje jsou sukně, fěrtuch a šátek musí mít každá jinou barvu a přitom jedna z nich musí být červená nebo jí příbuzná barva. Velkou roli hraje kontrast.

Popis kroje a jeho složení

Bílé plátěné rukávce, zdobené na rukávech a ve výstřihu štykováním. Rukávy jsou dotvrda vyztužené škrobem (pšeničným nebo kukuřičným). Aby držely, jsou na rukou pevně utažené bílým tkalounem. A to tak pevně, že máme obvykle modřiny.

Červená sukně se sklady na zadním díle.

Pantlíčkový fěrtuch (zástěrku). Pantlíčkový mu říkáme, protož vypadá jako by byl sešitý ze stužek (pantlíčků). Přestože je považován za spíše všídnější (ne tak slavnostní), tak je dívkami velmi preferovaný a populární. Fěrtuch je v pase převázaný pantlem (vyšívanou stuhou), který je v tomto případě bílý, protože sukně je červená (aby byl zezadu správný kontrast). Fěrtuchů máme každá celou řadu a střídáme je. Délka fěrtuchu musí naprosto přesně odpovídat délce sukně, proto se špendlí k sobě spínacími špendlíky.

Na krku se nosí kašmírový šátek s barevnými třásněmi (kašmír nahradil drahé a na údržbu náročné hedvábí nebo brokát poté, co se ve Kdyni rozběhla přádelna, kde kašmír vyráběli). Šátky jsou bílé, červené, modré, zelené, vínové a tyrkysové – jejich použití udává barva sukně a osobní preference. Šátek je na prsou naaranžovaný tak, aby vznikl jediný souvislý květ. Šátek na prsou se spíná ozdobným připínátkem (těm říkáme spínátka).

Pod šátkem se nosí šněrovačku z černého sametu ozdobenou portama (lesklé barevné kroucené stužky) a s ruční výšivkou na zádech.

Do ruky patří vejskáček (vyšívaný kapesníček).

Nejspornější na tomto kroji je barva punčoch. Původně se k němu nosily vlněné pletené bílé, ale po osvobození Američany byly přivezeny nylonky. To se chytlo, takže teď jsou pevnou součástí tohoto kroje tělové silonky. Můžeme je vidět i u kroje, kterému říkáme kandůš nebo šaty.

Více o krojích na stránkách Národopisného souboru Postřekov.

Škrobení rukávců