Jan Čáp – učitel a vlastenec

Jan Čáp – učitel a vlastenec

Letos uplynulo 120 let od narození Jana Čápa, učitele, vlastence a výrazné osobnosti spojené s Postřekovem. Přestože zde prožil jen několik let svého života, jeho osud a především jeho pevný postoj v době nacistické okupace zanechaly v obci stopu, která přetrvává dodnes.

Jan Čáp se narodil 17. září 1906 v Soběslavi jako první syn řídícího učitele Tonislava Čápa a Marie Čápové. V roce 1918 matka zemřela na španělskou chřipku a otec se s dětmi přestěhoval do Roudnice nad Labem. Jan zde navštěvoval reálné gymnázium a následně vystudoval učitelský ústav v Praze. Po maturitě požádal o místo v českém pohraničí. Jedním z důvodů bylo také přání ulehčit otci finanční situaci. Už v prvních působištích se ukazoval jeho pevný český charakter. V pohraničí byl kvůli svému vlasteneckému postoji sledován a několikrát přeložen. Nakonec se jeho životní cesta spojila s Chodskem. V roce 1937 získal místo učitele ve Starém Postřekově, kde zároveň složil odbornou zkoušku pro střední školy a získal titul odborného učitele. Chodský kraj si oblíbil také díky četbě knih Jindřicha Šimona Baara a Jana Vrby, jejichž díla ho ke zdejšímu kraji přitahovala.

Po okupaci Postřekova, v listopadu 1938, byl Jan Čáp kvůli svému vlasteneckému smýšlení propuštěn ze služby. Měl být přeložen do Protektorátu Čechy a Morava. S tím se ale odmítl smířit. Prohlásil, že německou okupaci neuznává a Postřekov, který si zamiloval, neopustí. Jeho otevřený postoj mu přinesl další problémy. Byl sledován a později udán německým úřadům. Mezi důvody jeho zatčení patřily mimo jiné styky se zajatci a také jeho postoj k atentátu na Adolfa Hitlera z 20. července 1944.

Dne 9. září 1944 byl Jan Čáp zatčen četníkem Valentou. Se spoutanýma rukama byl veden směrem ke Klenčí pod Čerchovem. Při cestě se mu podařilo četníka srazit a pokusil se uprchnout. Rozběhl se přes dvůr u Matoušů směrem na Trávníky. Četník ho však pronásledoval a začal po něm střílet. Když Jan Čáp přelézal nízkou hradbu mezi chalupou u Kubů a u Křešničků, zasáhla ho střela do hlavy. Těžce raněný byl převezen do domažlické nemocnice, kde 10. září 1944 v pět hodin ráno zemřel. Bylo mu pouhých 37 let.

O dva dny později, 12. září 1944, byl pohřben na domažlickém hřbitově. Pohřbu se podle dochovaných zpráv zúčastnilo velké množství krojovaných občanů z Postřekova. V roce 1956 byly jeho ostatky na žádost bratrů přeneseny do rodinného hrobu ve Velvarech.

Na Jana Čápa se v Postřekově nezapomnělo. Jeho památku dnes připomínají dvě pietní místa. Prvním je pamětní deska na budově staré školy, kde Jan Čáp působil. Odhalena byla 9. května 1955. Druhým místem je pomníček v místě, kde byl Jan Čáp 9. září 1944 postřelen. Už v roce 1945 zde bylo postaveno takzvané „chodské mučení“. Současný kamenný pomníček s deskou na betonovém soklu byl vybudován a odhalen v roce 1979. Právě u tohoto pomníčku se každoročně zastavují také účastníci pietních akcí spojených se Střeleckým memoriálem generála Josefa Buršíka. Připomínka Jana Čápa tak není jen historickou vzpomínkou, ale živou součástí obecního života.

Jan Čáp strávil v Postřekově přibližně sedm let. Na lidský život to není dlouhá doba. Přesto se mu podařilo zanechat výraznou stopu. Byl učitelem, který měl rád svůj kraj, svou práci a svou vlast. V rozhodující chvíli se však ukázalo, že jeho vlastenectví pro něj nebylo jen slovem. Odmítnutí opustit Postřekov, přestože k tomu byl nacistickými úřady nucen, se nakonec stalo jedním z nejvýraznějších svědectví jeho postoje. Jeho život skončil tragicky, ale jeho jméno zůstalo s Postřekovem spojeno.

Jiří Knížek, 2. místostarosta

Foto: Jan Čáp (Zdroj: Archiv OÚ)